VIDEOGRAM 85
Actually, the Living Are Not Living (La promesse de bonheur)
Boris Ondreička se ve svém příspěvku bude věnovat (melankologické) kritice adorace (morálního konceptu) světla a exponentu „žití“ skrze falešnost módu Cogito, ergo sum. Ondreička spekulativně (para-nietzscheánsky) navrhuje prizma Sum, ergo cogito všeho, co pokládá za výhradně „undead“. Jednou z efektivních metod by mohl být Whitened Undeath Doom.
13.3.2019, 19:00, PRAHA / Fórum pro architekturu a média
BORIS ONDREIČKA
Boris Ondreička je kurátor, umělec, autor a zpěvák žijící v Bratislavě. Byl ředitelem sdružení tranzit.sk, kurátorem a spolukurátorem Manifesta 8, výstavy Being The Future v Palast der Republik, Empire of The Senseless a mnoho jiných. Vystavoval v rámci Manifesta 2, MOMA-PS1, BAK Ultrecht, MUMOK, Bienále Benátky, Praha, Taipei, Jakarta, Athens, Torino, Anzengruber, Gyumri, Kyiv. Je autorem sbírky textů Spevník, sbírky vizuální poezie HI! lo. Momentálně aktivně působí v rámci instituce TBA21, spolukurátoruje Class of Interpretation na AVU a pravidelně přispívá do měsíčníku Kapitál.
Sekundární zdroje
Nicola Masciandaro (ed.), Hideous Gnosis: Black Metal Sympsium 1 (2010)
Nicola Masciandaro & Edia Connole (ed.), Floating Tomb (2015)
Scott Wilson (ed.), Melancology (2014)
Calvin Warren, Ontological Terror (2018)
Sara Ahmed, Promise of Happiness (2010)
Thomas Metzinger, Being No One (2003)
Ray Brassier, Nihil Unbound (2007)
Eugene Thacker, Horror of Philosophy (trilogy) (2011-2015) (1,2,3)